Anotace: Příběh o člověku.

Já vím kde v polích roste strom, snad staletí tam stojí
staré větve zkroucené, on do stran rozpíná
a nese také mnoho ran, těch co se nezahojí
však státi tady na místě je cesta jediná.

V zimě vítr ledový a vlétě sucho týrá
a parazit mu do kůry děr mnoho udělal
on z půli větve suché má, však stále neumírá
za to může asi blesk co kdysi do něj ťal.

Mladí muži s ženami se u něj setkávali
když slunce v létě znavené odcházelo spát
a mnoha hrátkám milostným se v trávě oddávali
rozhodnuti životy vzájemně si dát.

Též přešla válka kolem něj a muži zde se bili
a život méně znamenal nežli tato zem
a ze země ty kořeny krev spolu s vodou pily
když kolem kulky lítaly a smrt tam měla žeň

Též přišel jednou mladý muž co mor mu ženu zabil
aby pomoc přírody v těch místech vyhledal
A konec všeho trápení jej až natolik vábil
na jednu z větví vysokých on provaz uvázal.

Na světě je mnoho míst s příběhy nádhernými
ač mnohokráte pochmurné mohou se nám zdát
Kdyby klidně v sadu stál, či v lese mezi svými,
kdo okem o něj zavadí?, kdo o něm bude psát?

Publikoval(a): Calcathea, 22.10.2017