Anotace: Když se děje něco, čemu nelze porozumět.

Rezonance

Včera mě oslepil záblesk vřelosti a soucitu.

Nepřišel zvenčí, objevil se v mém nitru.

Lekla jsem se toho dávno zapomenutého pocitu,

který svěděl a prahnul po pozornosti mého vědomí.



Trvalo to sice jen kratičkou chvíli,

ale všechny vzpomínky, které ve mně zbyly,

jako by zesílily.

Jako by všechno dávno spělo k tomuto bodu,

k uvědomění si vlastního rozkolu.



To schizma se pak roztříštilo

a mé vědomí při tom téměř zešílelo,

když se ego utopilo

v záplavě citu, kde pro něj není místo.

Co zbylo? …

Publikoval(a): Modrozelenýma očima, 25.10.2017