Vrásky vzpomínek
Vrásky vzpomínek
Minula jsem úsvit dneška v okamžiku
steskem znásobeným na pár století
a jeden dotek stačil abych zabloudila
v drobné vrásce pod tvým obočím
zabořená bříška prstů v kůrách němých bříz
skrz ně cítím žár tvých očí, teplo dlaní,
srpky ohňů ve spleti nekonečných propadlišť
nevím na zámků kolik
to své poblázněné srdce otočit
ve snech temné ráje, nenacházím klid
co někde v dešti vzpomínek do listí si mží
hledala jsem pro dva kousek místa na Zemi
kvůli vráskám zatoulaným - a dnes -
na protilehlých březích sedí stejný trosečník
jestli pořád můj hlas slyšíš..."vrať se k ní"...
Publikoval(a):
Desiré, 30.10.2017