No ba,) jsme si chtěli jen zapísat u pěkné básně

5.11.2017 19:13 | Lipová

Ale vždyť nikdo Olivera nepranýřuje. A i on sám se dokázal docela slušně obhájit nebo spíš své dílo, což kvituju.
Více rozpatlávání už mi přijde zbytečné.

5.11.2017 18:58 | Desiré

Moc teď nekomentuji,raděj tiše čtu zde chci že za mě fajn...v básni zachycen pocit,hnutí duše-kdo z nás v temné chvilce nekomunikoval -neptal se mimosmyslově-třeba s Maruškou?,) je velmi ženská a zakusila...a Ježíš? -pro mě světlo ukryté v osobě ve své době,každý ho tam máme-krystal či kristus, a lepší když si hoví než přibitej církví na kříž-Bože,Vesmíre, kdy ho sundaj?kolikrát jsem si představovala že do budoucna je zachycen jak skáče jak jelen-to bych snad začala i běhat-inspirace. Pak se třeba budem potkávat pod vysílači-stromy i bez těch kostelů jež stejně nacpali na posvátná místa...v nádherné zelené. Světlu i ve tMě Z-dar a manipulaci Ne-zdar a všem nám na zdar a, zdraví B.

5.11.2017 17:03 | Lipová

Vnímám to podobně jako Klára, takové pocity jsem zažíval i v jiných místech, majících své genius loci, spojených třeba s antickou mytologií nebo hinduismem. Člověka to osloví ještě jaksi mimo běžné vnímání něčím neuchopitelným, aniž bych musel být vyznavačem té které víry. Ale vyvolá to minimálně otázky jdoucí k podstatě bytí. Většina ideologií vznikla jako reakce na něco nespravedlivého, a většinou až později se z nich stal klacek na ty slušné v rukou mocných, v původní křesťanské ideologii se nepravilo nic o inkvizici nebo upalování, paralela s komunismem se přímo nabízí, ale to by bylo na jiné povídání...M.

5.11.2017 15:35 | Mirastus

Chápu, že spousta lidí má blok ke křesťanství, ale podle mého pochopení na křesťanské věrouce nic špatného není...Desatero je přece zcela legitimní návod k životu pro většinu lidí a Ježíšovo učení je přece o lásce...Druhá věc je, co z toho udělala církev a ostatní instituce.
Oliverova báseň je podle mého chápání směřována ne k náboženství jako takovému, ale spíš k tomu, co cítí při návštěvě toho chrámu, o atmosféře a taky o nějaké vnitřní katarzi, kterou zabalil ve slovech do některých křesťanských symbolů.
Teď mám pocit, že tady spousta čtenářů Olivera pranýřuje za "pambíčkářství", ale zdá se mi, že obranou náboženství tato báseň být nemá, ale třeba se pletu.
Máme přece svobodnou vůli a můžeme psát o čemkoliv...pokud se někomu forma nebo obsah básně nelíbí, může se vyjádřit a nebo si myslet své a mlčet...Jen mé pochopení

5.11.2017 11:22 | Klarineb

Nevím, podle mne tam ty výrazy patří (dialog právě mezi nejistou, a jejím konkrétním pojmenováním, odpovědí v podobě křesťanských symbolů... Neříkám co je správné a co ne, nekritizuji, nevelebím... Možná to sté básně nelze rozpoznat, ale pořád se jedná o fascinací Dómu Páně, tudíž objektu, stavby, atmosféry v něm..., ne křesťanství jako takového), ale proti gustu žádný dišputát...

5.11.2017 0:20 | Oliver Ouvín

ano,já tě chápu Olivere,ale nechápu proč používáš právě ty výrazy,které vyvolávají přesně ty pocity-obrazy spojené s církví,náboženstvím,křesťanstvím...počkám si na jinou,páč tohle fakt nedávám...

5.11.2017 0:00 | Martin Havlíček

Díky za pozitivní ohlasy... Nemám ve zvyku zasahovat do výkladu mých básní, ale dnes si to neodpustím... Myslím si, že tato báseň o "pánbičkaření" vůbec není, zamýšlel jsem to jinak... Ani já nejsem "pánbíčkář" v pravém slova smyslu. Cítím v tom spíš pochyby a hlavně náhle prozřenou slabost nad něčím možná vyšším (možná pouze nad emočně estetickým pocitem, kdo ví)... Ale výklad čtenářův rozhodně nehaním, spíše vítám, každý v tom může vidět něco jiného...

4.11.2017 21:22 | Oliver Ouvín

Jo...atmosféra pohltí. Za to bod.
Jinak jde tohle pánbíčkaření mimo mne. Nikdy neklečím, ani neprosím!!! To pouze zotročuje, nežli pomáhá.

4.11.2017 16:00 | gogol

Uchvacující - ST

4.11.2017 15:59 | Mari13

Já teda tuhle tématiku zrovna moc nemusím, ale tohle dílo je tak nádherně napsaný, že mě dostalo a musím: dát ST.

4.11.2017 15:53 | Desiré

Dýchlo to na mě silně, M.

4.11.2017 11:37 | Mirastus

Moc se mě líbí ta atmosféra, za mě ST!

4.11.2017 10:25 | Klarineb