Anotace: Není proč psát, není komu lásku dát, už nechci jen tak stát, stále se sám sebe bát.

Inspirace odchází, už nemám proč psát,
bolí mě to, protože to mám tak rád.
Přijde mi, že už nemám ani pro co žít,
nenalézám důvod, proč na světě být.
Tak jsem se chtěl rozloučit se všemi,
kteří mi byli oporou, přesně s těmi.
Končím se psaním a bůh ví s čím ještě,
už mi bylo jedno, jestli jdu za deště.
Nebo za sněhu nebo za krásného počasí,
myslel jsem si, že už mě nic nezastraší.
Myslet, znamená nic o životě nevědět,
už jsem věděl svoje, nechtěl jsem sedět.
Všechno jednou začínat a končit musí,
ať píšou i ostatní, to co v sobě dusí.
A tak jdu dál, nevím kam, ale sám,
děkuji vám všem, že jsem vás měl a mám.
Tímto sbohem dávám veršům a slovům,
a s nimi zkusím dát sbohem i životním okovům.

Publikoval(a): blackhenry, 31.1.2011