Anotace: ...

Já a jedna lahev vína
v sobotu večer
padly jsme si do oka.
Tichá společnice,
však při své suchosti
nadmíru divoká.

Tichá jako voda,
co mele břehy,
nutí mě křičet
v záchvěvu něhy.

Nutí mě tiše rozjímat
i příliš nahlas se smát,
ať chci nebo nechci.
A drží mě při životě,
v tom mrtvolném tichu,
zpomaluje čas
v tom sprostém spěchu.

Jde s nostalgií ruku v ruce
a chladí moji horkou hlavu
a občas, když se rozvášní,
vlije mi do tváří
horkou lávu
než mě svým kolébáním uspí.
Má tichá tekutá společnice...

Publikoval(a): Michelle.Morrigan, 13.11.2017