Záchodový dveře
Záchodový dveře
Na samým úpatí vesmíru se
seběhly všechny chudý smyčcový kvartety
a vytvořily něco jako Buddhovu filosofii
ale v takovým tom beethovenovsky-evropským stylu
kterej se hodí tak na pohřeb
a do reklam na minerálku.
Je to hudba, co za třicet let
bude hrát ve výtahu
ve zrezivělým, starým výtahu s mřížkou
kterej mi pojede krkem nahoru
až na mě někdo zase bude mluvit
bez předchozího oznámení po internetu.
Jsou filosofický teorie a náboženský kréda
přepsaný milionkrát
do milionů různejch symfonií a básní
do milionů folklorních říkanek a balad
do milionu a jednoho paperbacku
do milionu a jednoho nápisu na dveřích od záchoda
a ne že by je někdo počítal
ale hrubým odhadem, z toho, co tak vnímám
co se mi dostalo pod ruku
co se ke mně doneslo
co tak lidi povídaj mezi věcma, co
povídaj nahlas
hrubým odhadem je to úplně přesnej výpočet
ten nejpřesnější, co
bude kdy kdo schopnej a ochotnej podat
a i tak si většina lidí najde
to jedno jediný krédo
napsaný v tom jednom jediným nápisu
na záchodech filosofický fakulty
a nastrojí ho do květinovejch věnců a mašlí a
starejch cédéček na vlasci a papírků s hyeroglifama
a chová se, jako kdyby bylo jediný
a jediný správný
a jediný lidsky přijatelný
a jediný lidský dobrý
a v rámci zachování světovýho míru
a vesmírný lásky
a pravděpodobně i rodinnejch hodnot a
redukce plastovejch odpadků v přírodě
zapomenou na všechno správný
a lidsky přijatelný
a lidsky dobrý
aby zabili
jakoukoliv jinou píseň
nebo symfonii
nebo cokoliv, co prostě není
ten jeden debilní nápis na dvěřích od
záchoda na filosofický fakultě.
Je to paradox, kterej si sám o sobě
zaslouží krédo
a knihu
a možná i krátkej status na Twitteru
a malej veřejnej povzdech.
Na úpatí vesmíru se sešly
všechny chudý smyčcový kvartety
a zahrály týhle teorii
tak trochu bezbarvej
beethovenovsky-evropskej smuteční pochod.
Publikoval(a):
Poutníček, 19.11.2017