Anotace: O mé lásce k mé největší lásce

Nadevšechno na světě milovala jsem Tebe,
tebe a dnes to vím, tak jako nikdy,
v nitru mém je mi malé i nebe,
láska cos ve mě probudil roztála by na světě všechny ledy,

věděla jsem, že tě nadevše miluji,
ale když jsi odešel, od té doby s prázdnotou bojuji,

jak smutno, teskno mi je,
a ten bol co na hrudi se mi usadil,
zhroutil se mi svět, zhoutilo se mi naprosto vše,
né ty, tys mě vážně nezradil,

proč skončilo to, ptám se každý den?
oba vinni jsme, mohla jsem pro to udělat víc,
mohla jsem vzít tu roli většiny na světě žen,
vím, že jsem ti měla vyjít více vstříc,

jenže to bych nebyla já, pocítila bych nespravedlnost,
znáš mě v co věřím,kdo jsem, možná za to mohla má lehkomyslnost,

a tvá trdohlavost a neústopnost spojila se s mou,
ty roky přestaly být pro nás jen pouhou hrou,

bylo to kruté, tvrdé a těch zbytečných slov,
kolik jmen díky mě máš, to vztek zahltil mne,
to ústy vypouštěla jsem nahromaděnou zlost,
cítím jak bolest mi srdce rve,

vím, že se to už nedá vrátit,
ani to vrátit nemohu,
nedokázali jsme nás dva v jednoho sladit,
vědoma jsem si dnes, že nikdo nezaplní po tobě samotu,

musela jsem to ale zkusit, zdali schopna milovat jsem,
zdali zapomenout na tebe mohu, "nemohu", říkám pravdu vám všem,

srdce mám zlomené, duše má vyprahlá jest,
přesto pro mě láska nikdy nebyla a nebude i na konci trest,

i když smutek, bolest, lítost a zoufalství mě zžírá,
tahle láska důkazem pro mě jest, kdo doopravdy jsem,
čistota, dokonalost, pravda a niterní nekonečná síla lásky,to je má víra,
být lepším člověkem, i když zlomená, díky tobě cítím tu pravdu v nitru mém,

a pokud už nikdy nebudu moct člověka milovat,
ani tak nebudu mé lásky k tobě v životě nikdy litovat,

poznala jsem ten nejhlubší cit a co je být šťastná,
že bych dokázala cokoliv, že nic nebylo nemožné,
zažila jsem chvíle milovaní s tebou, byla to chvíle nekončně slastná,
cítím to vzrušení, vyrcholy s tebou byly tak smyslně vášnivé,

tvůj dotek byl jakoby do mě udeřil blesk,
pochopila jsem vznik vesmíru, pocítila jsemvelký třesk,

navzdory všemu zlému, bojům mezi námi,
ta krása všech krás neviditelná, která se dá jen cítit,
vzbudils jí ve mě i když oba jsme nepřemožitelní titáni,
duši mou teplem, žárem a ohněm si mi dokázal osvítit,

smutek a bolest co cítím mi ukázaly pravdu mé lásky k tobě,
její skutečnost, nekonečnost, jedinečnost a opravdovost,
její hlubinu, její rozsah který nemá žádný konec ani začátek v sobě,
pocítila jsem k sobě odpuštění a mírumilovnost, setkání s tebou byla osudovost,

přesto že trpím tady a teď, změněna už navždy díky tobě budu,
díky tomu pádu z vrcholu na dno, zabila jsem v sobě tu zrůdu,

díky tomu pochopila jsem pravdu a porazila v době lež,
říkám ti zas a znovu, stále miluji tě nadevšechno,
občas to tak nevypadalo ale byl jsi ta pravá opravdová láska,navždy budeš a jseš,
a naučils mě jak se dá pochopit, nelze ji vidět, ale cítit lásky nekonečno!!

Děkuji Ti nadevše, za to nejvíc co lze tady na zemi,
co mohu pochopit, poznat pravdu a procítit s ostatními dušemi!

Publikoval(a): Brazzillka, 22.11.2017