Anotace: ...

Promarněný víkend
utekl jako uprchlík
ze Sýrie, když
lidé všedních dnů
dělaj svoje
osmičky,
a ti smolnější
šťastlivci
třeba i
dvanáctky
nebo
šestnáctky.

Promarněný život,
však někdy v říji,
odpíchnu si,
jedu domů
a pak
spát,
ať vniveč
zas svý síly
můžu
další den
dát.

A čekají
na vlak
jak na smrt,
další den jim
v rozpočtu
škrt
ten největší boss
ze všech bossů,
co vždycky jen
hrabal
a nikdy
neklepal kosu.
Ať postaví se mu ten,
kdo ještě
aspoň trochu
žije...

Publikoval(a): Michelle.Morrigan, 27.11.2017