Krajinomalba
Krajinomalba
klam mizí v oslnění
do krajiny vstupuje očima
jedovatě se plazí
vyplazuje jazyk
jablka spadly daleko od stromu
hvězdy větví se nad nebe
kaluž je mé oko
nejvěrnější zdrcadlo
pravda je špinavá
nepřináší pokoj ale meč
vypij ji je to voda života
kudy jen protéká?
z prasklin země vyvěrají
červavé hvězdy do hlíny
prohnije se veškeré stvoření
dívej se světlo libuje si ve lži
klaní se ti klam je tvé oko
utrousená šupina
s krví kamenů vystupuje
z obrazu lidskostí
opuštěné krajiny
Publikoval(a):
Marek Miko, 12.12.2017