Anotace: ..jedna úplně nevánoční p

Tak jak se střídá
s nocí den,
svit slunce s září
luceren,
stejně nám život
dává znát
kdy je čas dávat
a kdy brát...

Ramena vah jsou
citlivá
i když se nikdo
nedívá
a nepočítá
kolik zim
zapsalo čísla
do šedin.


Kde jsou ty vlídné bílé zimy?
Zmizely s léty vybledlými,
kdy gramofon na kličku
hrál dědovu písničku.

Je proto třeba každou chvíli
abychom v sobě objevili
každý svou píseň znějící
pro radost, úsměv na líci...

Publikoval(a): Kytka62, 12.12.2017