Anotace: ...

Dívám se na stěžeň lodi kterou jsem opustila
než souhvězdí nade mnou v dešti počalo krvácet
a světlonoš pošeptal noci že bývá pošetilá
když doufá že oheň nemůže ke stínům odkráčet

za rudým obzorem přetéká oceán mrtvých vzpomínek
do hlubin bez břehů kde vteřinu neprotne žádný svit
nevábný je kraj bez slunce prostý všeho jež pomine
předtím co obviníš mé srdce nechej ho kam chce odejít

vlny dávno zapomenutých slov kymácejí příbojem
střelky kompasů marně vzdorují proti vodní tříšti
lampa na zádi v dálce zhasla skrytá za mlhy závojem
jsem poutník bez lodě jen maják vyhlíží tu příští...

Publikoval(a): Desiré, 14.12.2017