Anotace: ...

Zamrzlá řeka
zpod ledu vyplouvá
má neprůhledná silueta

Na dlouhých bidlech
mne vytahují na holou zem
jsem živ? Jsem již probuzen?

Scvrklé vrásy
pokryl bílý sníh
budím se propocen
v nocích bezesných

Ač ve světnici chlad
a za okny holomráz
z postele nechce se mi vstát
snad přižiji tak zimu snáz

Teplo mi odebírá nitrožilně
mé zkřehlé prsty v jejích dlaních
ve spánku rozmlouváme o své vinně
o černých křížích na bílých pláních

Zima jak ostrý nůž
zajela do krajiny srdeční
tis vzdychla, na rtech růž
to od mrazu jsme neteční

Přemýšlíme o věcech
které jsou nám skryty
jak neprobádané skrýše
pootevřené dveře apatyky
hledáš dávku morfia
na utěšení bolesti?

Byly jsme blízko
blizoučko ke štěstí
vzápětí však sešli jsme
nevědouce na scestí...

Nyní stojíme nad hrobem
zima odešla, roztály ledy
nastalo jaro a malá rakvička
stává se potravou pro anděly

Publikoval(a): Oliver Ouvín, 19.12.2017