Anotace: . . .

Zapomněla se ti
jak ten druhý
a teď jsi sám.

Odplížila se ti boční cestičkou
co se plazí mezi šípkovými keři
a trávou ostřičkou
a jak byla bosá, tak byla i
tak potrhaně tichá
jako když se pavučina drásá o trní
a mizí s předjarním větrem.

Zapomněla se ti.
Jak ten předchozí
a bylo slyšet, jak ze dna hrudi
studí
bylo slyšet, jak jí pod srdcem
zamrzá jinovatkou
když vydechla, prchali jí ze rtů motýli
a překotně táli v šestiranní mlze.

Zapomněla se ti
jak ten další
a teď jsi bludníček.

Sýkory s popelavými hlavičkami
se opírají o ledová stébla.
Cesty jsou ověnčené
praskající krajkou -

prošla tudy. Tvá svatodušná zášť
minula hlouček olší
prokřehlou dlaní zavadila
o větve modřínu
a poplašeně za ní táli motýli
když se jí zádumčivé lesní šero
uvázalo kolem kotníků.

Zapomněla se ti.
Jak ten první
ale občas o ní slyšíš
mlčet pole.

Publikoval(a): Poutníček, 22.12.2017