Anotace: ...anebo "Vánoční" :-)?

Slova rostou v květináči,
vzpomínky do země vtlačí svět,
jak byl před miliónem let.
Balónky chvěním znějí
ptačích křídel, nenesou nic,
jen světla příděl, což změní
slévání těch vln, které
zamknul temný trůn bez vášní
- a uznejte, to je zvláštní.

Protože i když zrnka
mých lidí, touhy i rostlin
vzejdou, až když na ně drnká mráz,

sluneční paprsky,
ty jsou to konečné,
první a poslední,
křídla se zahřejí,
vodou je prolejí

a všechno to zelené
se rozbují kolem i v nás.
Mámě i tátovi, děťátku, všem!

Publikoval(a): Mari13, 22.12.2017