Anotace: ...

Když stromy se zalesknou jako průsvitné křišťály
oblaka vysypou z ošatky třpyt ospalých jiter
les k nohám vládkyním zimy skloní bělavé portály
aby sny z vloček a motýlích křídel k zemi spadaly
až Luny svit nabídne rámě co by tajemný ctitel

stébla trav spočinou v polibcích mrazivých pečetí
a tůně uzamkne písně ptáčat pod vitráže z ledu
zkřehlá je dlaň jež ve sněhu čeká na jara objetí
zatímco podkovy stříbřitých koní s větrem klevetí
kam odejít až večer se zasní v kvetoucím plédu

měsíc už rozvírá náruč na stezkách kam srny chodí spát
na krátký okamžik pohlédnout do zářících zornic
které i stíny donutí jako zlatavé růže vzplát
když v žilách mi koluje slib že nocí se mnou jsi spjat
miluj mne ač ani den kvůli nám nezvrátí rub na líc

tichému bdění propadl okolní svět zima vládne dál
snad najdu tě stejně kde včera u lesů modravých skal...

Publikoval(a): Desiré, 28.12.2017