Anotace: tak nějak nijak mi je...

Znova Tě neznám.
Kde jsi? Žádná zpráva.
Prázdné uvnitř nikam netáhne.
Z povinnosti sedím a prsty klávesnici hladím:
V úterý byl téměř jarní vzduch.
Vůně vnějšího světa, nesnesitelná bez důvodu.
Nesnesitelně krásný den,
kdy se nic neděje a všecko.

Život jed, malé děcko,
co čůrá na nočník s radostným zvoněním
- a já ho pak musím mýt.

Jak ještě říct Nic?
Moje Ticho do světa hledí a bezhlesně,
snad jen čestně, kýve.

Publikoval(a): Mari13, 14.1.2018