Anotace: Když šero kolem panuje...

V pavučinách sivých polodnů
potažených stíny z provazů
topíme se v mlhavých šlépějích

ve změti potrhaných snů
tiká čas v rytmu líných úhozů
v šedi nocí do skla zakalených

smutek nalitý po kraj ve sklenicích
hořkosladké víno trpkne na jazyku
v šedivé kůře stromů tiše spí

slova rozervaná ve tvých dotecích
ach, ty svíravé rituály starých zvyků!
Krápavé čekání v naději že se rozední...

A dny se řítí jako tažní ptáci v letu
v blátivém pokání bez mrazivých rán
ztraceni v iluzích vstříc šílenému světu
hvězdný závoj samoty je už roztrhán...

Publikoval(a): Klarineb, 14.1.2018