(Michelle.Morrigan, 29.1.2018, Básně)
Vycházím ven
z potravinovýho řetězce
ruce ověšený taškama
s jídlem
a pár lahví vína
pro mě
a pro ni
jako vždycky
takhle obden
a vítr mi
suší tváře
od slz,
co si na nich
klestí cestu
ven z mých očí.
A vítr
čistí a suší
i moje myšlenky
můj krok
se nezastavuje
a míří
stále vpřed
a vítr
brouká píseň
skučivou
a zebe tělo
jako led...