Anotace: O posledním z řady setkání na cestách

Potkávám Tě stále víc
U tvého stolu pro mne nic
Kdy čekám světlo svící
Ve mně touha stále spící

Kradu Tvé pohledy
A Ty kradeš mé
Melancholické libertango
Ozývá se z trudné hloubi
Nekonečných vln
Promarněných na skalách
Ústupnosti hloupých domněnek
Méněcennosti v osobě prvé
Nezaslouženě vpíjí se do krve
Víří v mysli vlnou smyšlenek
Řezajících do duše
Zuby tupými a ostrými zároveň
Jakou pouťový kolotoč
Ruské kolo emocí
Nahoru a dolů
Pořád dokola

V davu lidí nad řádky
Letmý úsměv a vzletná ruka
Nenápadnosti vrývá se do paměti
Na okamžik spojení
.. a za chvíli už hlásí Tebe

Publikoval(a): Kůl v plotě, 19.2.2018