Anotace: Nostalgická vzpomínka na leden...

Leden

Dávno odplynuly časy
kdy nosil bílý plnovous
a taky sněhobílé šaty

a místo ledu kapky rosy
tonou cestou mechovou
jarní tón je s ním již spjatý

tuhé mrazy své objetí povolily
netřeba se zimy vůbec bát
ve větvích zcela obnažených

Leden se pustil vladařské síly
propustil ze služby sníh a chlad
k blátivé odyseje odsouzených

jeskyně zapomnění procitá
skřivánčí píseň do dálky zní
z nekonečně vzdálených konců

hejno černých ptáků kams odlétá
pryč je dávno trudná nálada zimní
s potem utrápených sněžných lovců

naděje utopené v hrnku s medem
v mlhavých dnech hrají prim
tesknivě smutnou náladu má leden
když od tebe navždy odcházím...

Publikoval(a): Klarineb, 22.2.2018