Anotace: Setkání třetího druhu nejsou běžná...

Přisedla si vedle dáma v černém
nepodívala se nikomu do tváře
náhle zavládlo hrobové ticho
jen stín se přehnal kolem oltáře

nikým nezvána v kráse spalující
tak chladně nedostupné a něžné
lemem svých šatů zhášela svíce
setkání třetího druhu nejsou běžná..

Zcela bez uzardění si drze sedla blíže
celou dobu mlčela a šel z ní divný chlad
její ladné kroky zbavil kdosi zemské tíže
beze slov mluvila ač její slova nikdo nechtěl znát

potom si nalila vína číši vrchovatou
a vypila ji bez váhaní celou až do dna
nesla se prostorem se sukní rozevlátou
její zraky hluboké jak nejtemnější studna

náhle se mi do očí klidně zadívala
z rukávů jí odpadaly střepy ledové tříště
dušička ve mě zbyla jen vskutku malá
když chladným hlasem řekla - někdy příště...

Publikoval(a): Klarineb, 1.3.2018