Básník Gogol to vystihl překrásně, dodám jen malou zkušenost. Jako elektrikář jsem alergický na přeskakování jisker... Pokud tímto začal vztah, už pak skoro nebylo co rozvíjet. Ale ten poslední současný začal nenápadně a postupem několika let dospěl od přátelství k lásce a souznění. Chce to čas a netlačit na pilu, neboť platí tzv. zákon negativního úsilí - čím víc se chce, tím míň to jde... M.

6.3.2018 17:45 | Mirastus

Mno jo...je opravdu až s podivem, jak se pokaždé dokážeš doširoka rozmáchnout:-).
Naše zásady, hodnoty, pohled na svět, ale i na city, vše se formuje postupem času a jak zrajeme jako lidé. Láska sama o sobě je složitá věc...však hlavně si jí neplést se zamilovaností. To je její počáteční stádium, které odezní a když se zadaří, zanechá za sebou ten pravý cit. Pak už záleží na každém jedinci, co od ní očekává a na obou dvouch, co si mohou nabídnout.
Vážit si jeden druhého, vzájemný respekt a toleranci, souznění duší...však i osobní prostor a právo vyjádřit se. Dozajista to není vše, však rozhodně to nejdůležitější. Nelze přijímat a nedávat. Hrdost je velmi důležitá osobní vlastnost, však nejednou zahubila vše, co se tak dlouho budovalo. Ale to je od věci a co člověk, to originál. Když pomine zamilovanost a selže i láska, potom nemá smysl se dále trápit, že?:-)
ST

6.3.2018 17:16 | gogol