Anotace: Dětství a dospělost se mi prolínají a vrací...

Horkým letním počasím na nádraží hlásí
kam s kterým vagónem.
Večery někdejších prázdnin,
nehybný vzduch a světlomety aut po zdi táhnou stín.
Za geometrií okenních říms teplárny dunivě čistí komín.
Jak poskládat slova do tehdejší neměnnosti času?

Teď, když už jsi konečně pryč,
v zámku se rozlomil klíč
a cyklus dětství se obrací…

Publikoval(a): Mari13, 10.3.2018