Anotace: Pocity před popravou a úvaha odsouzence.

"Své břemeno si nes,
dokud tě ho nezbavím.
Za svítání přijdem v les,
tam před hrobem tě popravím."

Nastala hodina
čas uběhl příliš rychle.
Mé vzpomínky spojily se v jednu.
Před očima stála moje rodina,
já mávl rukou, nashle!
Již nebude tu pro mne dnu.

Stanu čelem k nim
odsouzencem jsem,
poslední krát sním,
že se vrátím sem.

Na kolenou klečím tam
o milost už neprosím.
Nejsem tu přec sám,
růženec se modlím.

Verdikt jasný padl,
za své činy zaplatím.
Kámen ze srdce mi spadl,
na nohy se postavím.

Beze strachu s klidem v duši
do hlavně jen hledím.
Můj život teď přeruší
ten muž za tím hledím.

Již nemám v srdci žal,
rozkaz v uších zní, pal!

Publikoval(a): ferojozo, 13.3.2018