Stigmata
Stigmata
Pět bodných ran
nad Golgotou
zmožení poutníci
nasáklí samotou
pijí kalich hořkosti
až do dna
V kaleidoskopu oblohy
jen co hvězdy dovolí
mohou si přát
Ve všem cítí
věčnost, kousek sebe
zítra jim však ukřižují
širé nebe
A co pak?
Až i nebe bude němé?
V pomatení zahyneme?
Ze zoufalství na kůži
jak trny na růži
krvavá stigmata
Vše se do tmy pohrouží
nač láska je, nač dilemata?
Přibijí mne
ke kříži
do roucha
ovinou
Supi nade mnou
již nenasytně
vyhlíží
mršinu krále
s korunou trnovou
Publikoval(a):
Oliver Ouvín, 15.3.2018