Anotace: ...

Marnost si oblékla

nový kabát.

Ale já ji navzdory tomu

v davu poznala.

Nenápadným krokem

ulicí se loudala

a všechny lidi trávila

svým smrtelným zápachem.



Jed marnosti

působí pomalu.

Nejdřív zasáhne radosti,

těch, co je pomálu.

Pak udusí všecka přání

a nakonec,

když o tom nemá člověk zdání,

prokleje i jeho srdce.

Proudí pak v žilách

a jako virus

šíří se dál.

Od morku kostí

po konečky vlasů

ovládne tělo,

nebo spíše to,

co z něj zbylo.



Marnost si oblékla

nový kabát.

Já mám dneska šabat,

došlo mi,

že na mě už nemůže.

Publikoval(a): Modrozelenýma očima, 17.3.2018