Anotace: z loňského jara cestou z lesa- tam jsem šla naštvaná na sebe ale živly mne zas ,,dostaly"

.
Tiše

plynu jako voda
planu jako oheň
proudím ze své duše
země všude kolem;

mám já v sobě něhu
mám já v sobě šťávu
rozhořím se kolem
a zas mizím v davu.

Ale už se vidím!
Né že se jen poutám!
Vyndám hlavu zezadu
otevřeně koukám:

jak se věci dějí
jak přichází síla
po pádu že vstanu
už navždy sobě milá.
.

Publikoval(a): Lipová, 17.3.2018