Studený nohy
Studený nohy
Pod tíhou kopyt nebeských koní
pod šedým nebem zvony zvoní
na cestu poslední mi hrají
rozverní ptáci skřehotaví
Mlha nad ránem padá
do otevřených okenic se vkrádá
a horkem rozpouští se v pláč
řekni bože, řekni nač?
Až naleznou mne v nedbalkách
na rozestlané posteli
nespatří již žádných strach
žádné to veselí
Pouze mý tělo zemdlený
nevinný úsměv a
nohy studený...
Publikoval(a):
Oliver Ouvín, 23.3.2018