Anotace: nevím kam přesně zařadit...jedna z prvních mých básniček...

Začalo to zcela nevinně,
teď skoro počítám si promile,
jak dál to mám unést,
když snaží se mě vše dolů svést.

Tak počítám si co mi zbývá,
možností však jen ubývá,
a po klidných dnech zbyl jen ruch
Vše začíná si brát zpět svůj dluh.

Pomatená, oslepená
chci najít cestu zpět,
snad nezůstanu uvězněná,
a poznám, co je svět.

Chtěla jsem jen jeden důvod,
proč nesáhnout si na život,
možná to zní jako podvod,
však o tom to je, nic než závod.

Ve dne se po tobě dívám,
slzy a emoce v sobě skrývám,
chtěla bych se aspoň tvé ruky dotknout
však nesmím ti tak snadno podlehnout.

V noci si jen o tobě nechám zdát,
aby to nebyly jen sny,
chtěla bych se za to prát.
Vždyť nikdo neskončí bez viny,

Jen nesmím se tolik bát,
a trochu odvahy do toho dát,
aby to mělo nějaký konec,
pak zazvonil by zvonec,
Bez šťastné lasky,
bez šťastných slok,
už uzavřeny byly sázky,
je třeba udělat další krok...

Publikoval(a): only-me, 10.2.2011