Bledule
Bledule
Bledá, průsvitná
krajina časně z jara
Brodí se hlínou
voda stoletá
vše probouzí se
ze spánku procitá
Tak i má duše zjizvená
rány své otevírá
Po holomrazu
omrzliny
v krajině břišní
napuchliny
po tmě světlo jest
tak vydávám se
první z cest
K palouku
kde bledule kvetou
a znovu učím se
milovat
krásu světa
na nebe vzatou
Lehám si do trávy
ze studánky se
napiji
zavřu oči a
opět po roce
v bezradné touze
milovat
miluji
Publikoval(a):
Oliver Ouvín, 10.4.2018