Světlo a stín
Světlo a stín
Anotace: jen tak, fantazie
V záhybu sametové tmy
vidím tě vycházet
ze stínu měsíce
čeřit s ním klid hladiny
do vlnobití proti zdi
do pěny hnané v příboji
až oheň pronikne skrz tříšť
do jádra jeskyně.
Po spirálkách jisker
šplhají hádci v záblescích
k průčelí z tisícerých očí
nehybně zírají
živým okamžikem
klesáme s výdechy
zpět do našich těl
bez potřeb a myšlenek
…
pak svět chytil obrysy
a zevšedněl.
Publikoval(a):
Gaia., 25.4.2018