Anotace: ...

Drahá sestro, kam jsi
to zmizela, poté
co řeka Styx
někam tě unesla

já stál opodál
s rukama dokořán…
přesto jsi nepřišla

sestro má jediná,
navždy snad ztracená

v koridorech stínů lidí,
jenž odsoudili
čerň tvých očí

byť plamen tvého srdce
stále prudce hoří
v paprscích slunce...

prosím, vyryj mé jméno
na zeď nářků, předtím než
budeš prožívat svůj život
znovu a znovu na přeskáčku

a já v jednom z
tvých flashbacků
ti budu dělat průvodce

stanu se tvou lodí
na cestě dlážděné osudem
jen pověz, kdo ví
kde tak společně doplujem

skrz neutuchající hvězdnou noc
možná přesně takovou,
kterou na plátno zvěčnil
pro mnohé šílený Vincent Van Gogh

drahá sestro,
je to velký skok
od doby, co už
nejsme děti

prožíváme chvíle
kdy je jasno a
pak znenadání
prudce prší

...nám v duši?

Drahá sestro, ty
jediná mi nasloucháš,
když ostatní jsou hluší

...i když tu nejsi

Publikoval(a): Makaveli, 4.5.2018