Anotace: Procházeli jste někdy troskami? Viděli jste drolící se omítku, do níž je otisknut příběh, který Vás vzrušuje a zároveň nevýslovně děsí?

Moje ledová krev zalila stromy,
a potřísnila rty mé múzy.
Můj dech roztančil jejich větve,
a sfoukl z lidských srdcí prach.
Moje duše prostoupila ruinami,
a vnesla světlo k temné vidině konce.
Můj pohyb rozvrzal dřevěné podpěry,
a rozdrolil poslední cihly podstaty.
Moje slova se nesla rozvalinami,
a odrazila se od bezedné nicoty existence.
Strach se změnil v opatrnost,
a moje kroky se staly jistými,
právě když se tlející stránky staré knihy otočily v nehybném větru.

Publikoval(a): Jennyforever, 7.5.2018