Anotace: ...

moje plíce nejsou vlašským ořechem
do kterýho kousneš a pak vyplivneš
kvůli jeho přirozený hořkosti
moje vlasy nezměněj směr větru
šířku řek ani moje přesvědčení
i když zanáší třísky a z kořenů vyvrací
památný stromy
moje záda nejsou tvým přístavem
nevidíš je v zrcadle a noc nečeká
neměj strach moře se zklidňuje
i ty jseš slaná voda hnaná vzduchem
moje plíce jsou motýlí křídla
ležej na půdě hlavou dolů zlomený světlem
zůstane to mezi náma nebudu tě obracet
moje prsty nejsou klikou od tvejch dveří
moje nohy nejsou tvojí cestou
moje oči nejsou tvojí lampou
moje kosti jsou průrvy deště
máš nevyspalý oči a chceš ještě

Publikoval(a): Marek Miko, 16.5.2018