Díky všem za zastavení, no Jani, Radúza by si asi na mě vylámala zuby...:-) ale díky za lichotku...
Inspirace přichází, když se daří zdi zbourat nebo objevit...co zranění, to zeď, zbourejme je tady a teď...

23.5.2018 7:56 | Klarineb

Četl jsem několikrát.Trochu jiné,zajímavé,podmětné.Pochopitelně ST.

23.5.2018 0:41 | Lindos

Pěkné, líbí se mi. ST.

22.5.2018 21:56 | děda včela

Krásná! Dovedu si představit, že ji Radůza valí na tu svou harmoniku a zpívá. :-) V ní syrová zkušenoST a to tělo svatého Šebestiána do toho, hmm...

22.5.2018 21:26 | Gaia.

Díky, kluci...chtěla jsem něco trochu jiného, než píšu...změna je život... :-)

22.5.2018 20:05 | Klarineb

Wow... silná, působivá a myslím, že z tvé tvorby i lehce vybočující, což je jedině dobře. Takže smekám klobouček a přidávám ST.

22.5.2018 19:04 | Makaveli

V labyrintu zraněných srdcí, kde se černé zdi tyčí svou chladnou majestátností, zabloudit nechá se velmi snadno.
Dokud nezačne svítat před hradbami...:-)..
Působivé.
ST

22.5.2018 17:16 | gogol