Anotace: Ty budeš knihou a já v tobě čistý list...

Vyznání




Mé srdce často od dětsví úzkost svírá,
stalo se nestalo, chybí mi víra.
Na chvíli uvěřím milostem shůry,
ale pak stále víc pochybuji.

Jak je to s láskou pravou v tomto světě
a jak ji prožijem na onom světě?
Já vím, že miluji duši v člověku
a k té i Bůh sklání se od věků.

Chtěla bych jít a duši obejmout celou,
nemohu ale fyzicky býti s tebou.
Někdy už řízením Božím nerozumím,
bojuji s pravidly svým osrdím.

Přijmout a odevzdat všechno,
spoléhat na Boží lásku věrnou.
Ve snech a představách jsme jedno,
navenek ale trpím láskou nesouměrnou.

Já mluvím sem tam k tobě
a ty mlčíš stále jako v hrobě.
Já vím, že jednou v Nebi se dočkám
a i tam ještě chvíli si počkám.

Ale což nadělám jiného jen,
než čekat na svůj i tvůj poslední den,
až budem snít spolu společný sen,
v němž budeš novým dítětem

a o mne budeš se opírati,
aby až všechno se naučíš
a dospěješ, mohl jsi svoje síly dáti
všem duším, které utěšíš.

Tak budem spolu stále žít
a jeden v druhém budem číst,
nikdy se nelze lásky nabažit....
Budeme spolu tkát i příst.

Ty budeš knihou a já v tobě čistý list,
můj Anděl strážce spolu s tvým
zapíšou všechno, buď si jist,
a já ti skrze ně tvou netečnost na světě odpustím.

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 13.6.2018