Anotace: Taková půlnoční...

V luny svitu rozprostřeny
vlasy po polštáři.
Temné stíny půlnoci
se koupou v bledé záři.

Možná s žalem v duši,
však vždy s úsměvem v tváři,
koukám, jak se mezi sebou
tma a světlo sváří.

Někdo řekne: "Snílku".
Jiný zase: "Lháři".
A já jenom rozprostřu si
vlasy po polštáři.

Publikoval(a): mnich-v-blues, 17.6.2018