Střepy
Střepy
Střepy mé srdce drásají
na kusy ho trhají,
avsak mám naději,
já čekám... na osud příští,
na zítřejší den,
zítřejší ráno,budiž vítáno.
Srdce snad nebude rozerváno...
snad tuším..
já doufati v to smím...
Krásný den bude,bolest opadne,
vždyt všeje jak rozvodněná řeka
co divoce protéká,
já hledám klidu jen,
však je to jenom sen?
At´ už neobjímá mě bolest má,
jako dravý pták kořist svou nebohou.
At´ stojím pevně na nohou.
At "pokoje" mám ,
do boje se dám,
at již klidnou vodu znám,
čistý rybník s kamínky,
kamínky osudu.
Publikoval(a):
kopretina7777, 30.6.2018