---
---
A tak jsem se rozhodl,
že namaluji zítřek,
se vším, co k němu patří...
nakousnuté jablko rána,
které nikdy nevykrvácí,
rozlité chmýří vteřin,
oceán vůní v podpalubí ticha,
bezchybná chapadla hodin,
vzrušená vlastní symetrií,
prostě namalovat zítřek,
tak jak ho cítím dnes...
jenže se mi tak chvěje srdce,
že pokaždé namaluji jen úplně
stejný křik nebe nad včerejškem.
Publikoval(a):
Tvurce1, 9.7.2018