Anotace: ...

Podívej miláčku, zas nový den,
a mě se pořád zdá, že je to sen,
nemá to konce ani začátku,
vše to jde jakoby pozpátku.
Však zřejmě cíl bych měla určit,
a ne jen v kruzích se točit,
však pomohla mi jedna víla,
abych na tebe zapomněla,
že je to jen zráta času,
a ty jsi tu jen pro okrasu,
ale já pořád píšu řadky tobě,
ty snad skončí, až budu v hrobě,
však tobě na tom nesejde,
až moje duše ze světa odejde
možná měla asi pravdu,
vždyť oddávám se jenom žalu,
smutné řádky si tu smolím,
do maleho úsměvu se nutím.
Podívej miláčku, krve kapka,
zapomněla jsem na zadní vrátka,
cesta zpět je hodně těžká,
nikdo nepomůže v těchto zkouškách,
tak jsi už šťastný konečně?
máš to shrnuto dost stručně?
nebo chceš přidat dalších pár slok,
cože? kdo k tobě udělal ten krok,
kdo k tobě právě mluví,
a krev se mu z dlaně roní?
cože? prý jaká krev, miláčku?
vidíš mě? udělej otačku!
Slyšíš? já tě miluji!
srdce z lásky krví maluji,
miláčku, chceš ještě něco víc?
ach tak, ty z mých úst neslyšíš nic,
tak zabodám dýku do srdce,
snad uslyšíš kostelní zvonce...

Publikoval(a): only-me, 16.2.2011