Anotace: ....

Přes údolí temnoty a smrti
procházím v myšlenkové změti
noříc se do svých stínů
hořko v ústech s příchutí z blínu...

Jsem tvůj strach
zkus mi pohlédnout do tváře
žiju s Tebou jako starý brach
zcela prostý světla a záře...

Jsem tvůj nejtemnějsi stín
do očí se mi podívej
košili sešitou ze starých vin
do křídel noci se přede mnou ukrývej...

Jsem tvůj potlačený vztek
postav se s mi přímo čelem
pak se uvolní smích i brek
co se na ven povrch rychle dere...

Zkus se sobě postavit
zkus projít vlastní tmou
v paprscích zazáří sluneční svit
z kokonu vyletí motýl prošlý proměnou...

Publikoval(a): Klarineb, 10.8.2018