Anotace: ...

Odhalila jsi mi cestu napříč staletími
kdy se naše duše setkaly po letech zas,
i když jen na malou chvíli

a na počátku všeho bylo jen
pár růží před tvým prahem
když se pak v mém srdci náhle od
té doby zhmotnil nebývalý harém

sny prý jsou skutečné, to jsi mi říkala
občas i noční můry, to když jsi plakala

tak už mi víc nepřipomínej jaký
chlad nesu si v sobě, když vše
co chtěl jsem komu kdy dát
bylo jen a pouze tobě

však přišly kroupy a s nimi náhlý déšť
já ptám se tě drahá, jestli budu opět
šťastný až tu se mnou nebudeš

proto si myslím, že osud není vždy fér
láska je záhada, poněvadž sám neznám
podobu všech jejích sfér

tak mi prosím prozraď, kde hledat mám
spadané hvězdy z oblohy temnější
než ďáblovy chtivé prsty

má milovaná...

snad uvidím tě pak
tam v dáli, na rozcestí...

Publikoval(a): Makaveli, 25.8.2018