Básničky, Poezie, Verše

v

Nepřítomnost

Nepřítomnost

Ozvěna dětského pláče
mírně otřásla sadem
čerstvých sakur
a lehký vánek sbíral ze
země spadané listí

dva lidé, každý zcela jiný
se posmívali sychravému ránu
kde slunce zbarvené do ruda
čekalo, kdo první políbí den

za zvuků harfy a tibetských mís
jim kropil hlavy mírný déšť

a ten pláč ustával
zatímco seděli
na lavičce z
dubového dřeva

ani kroky několika
kolemjdoucích nemohly
narušit jejich
souznění v páru

dva lidé, jenž neměli páru
proč si vzájemně
koukají do očí

...když pouze nepřítomnost
naplňuje srdce láskou,
která jednou dohoří
Publikoval(a): Makaveli, 2.9.2018
Přečteno (248x)
Tipy (21) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: C.I.F, Remy M. Manniac, Lipová, anna41, Gaia., Martin Havlíček, Adminak, gogol, Mirastus, slunečnice69

Spodek

Stránka generována 22.1.2021 06:49
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti