Anotace: Další z mých oblíbených skladeb...

Tančila
ve světle Luny,
vítr rozehrál její vlasy
jako kdyby to byly struny.

A když sebíhala schody
ladně jako laň,
stín se zvlnil
a okraj dlouhých šatů
sníh rozmetal.

Viděl jsem ji,
ale ona mě neviděla.
Že byl jsem tou souhrou všeho
ohromen zcela,
to nevěděla.

Poslouchal jsem,
jak z okna rozléhá se Debussy
a přitom se díval za ní,
dokud neviděl jsem už jen obrysy.

Publikoval(a): Starlen, 19.9.2018