Záclona ve větru...
Záclona ve větru...
Záclona od větru vlaje,
nocí jak kouzlo jinotaje.
Sen jako poslední drobné,
nežije,jak růže vadné.
Nahota,kroky počítá,
stín je brána do nesvěta.
A ty jako lhář v mlčení,
napišeš slova z milování.
Samota se tiše směje,
je jen pocit,z beznaďeje.
To slunce v každém taje,
Záclona ve větru vlaje.
Publikoval(a):
radek oslov, 22.9.2018