Dech

Anotace: Děkuji všem za přečtení.

Dech

Tomáš Podkova

Snažím se zadržet dech,
na chvíli pouhou,
hnaný touhou,
jaký pohled je ze střech.
Ochromen strachem,
neovládání těla,
srdce tlukot mění se,
na rány z děla.
Uvolním zrak,
rozletí se v dál,
jak sloup jsem stál,
hrdě teď hladím mrak.
Překonat sám sebe,
těžší je leckdy,
než mít někdy,
rozprostřené nebe.