Anotace: . . .

Padá Hořovická luna
ve výloze masa a uzenin
na předloktí obecního parčíku
za zdí s mozaikou z oken
jak vymlácených zubů

a mandaly svatořečených šprýmařů
nemluví latinsky.
Prskají binární kód do éteru
v agonických erupcích, ty
přeštípané kabely
do platónské mystiky
krvácí zrovna jako lidé
a svíjí se na hlavě Heleny
místo vlasů.

Je určitý závod o neurčitost.

Stín psa se sápe po smyslu
hledá kované dveře v mokřadu
vzpřímenou páteř, o kterou se opřít
jak o vycházkovou hůl
ale móda podzimu je pocit, a pocit je
Nová Pravda
vydáváme ten trend jako denní noviny
Nová Pravda
nikdy se nemýlí, protože nikdy není stejná
a je to k uzoufání
pod korunami topolů
a na lávkách ke Karlštejnu
je to k uzoufání
na předloktí obecního parčíku
kde hážeš kamenem do díry po okně
a děláš
že to třísklo.

Svetr mám z drátů.
Vlasy z drátů.
Nohy, ruce, krk z drátů
mozek z drátů
růženec z drátů
a srdce na kabelu.

Je určitý závod o neurčitost
a já prohrávám
jen o pár kontroverzních vtipů.
Hlavní cena jsou kleště
a zájezd na Anděl

tisknu se prsy blíž ke zdi
a skoro si myslím, že vidím
světla v podkroví.

Publikoval(a): Poutníček, 22.10.2018