Už hořela, když jsem si do ní lehala.
Už hořela, když jsem si do ní lehala.
Chci s tebou ležet na zemi
a poslouchat tátovy vinyly.
Ty staré rockové balady,
kterým ani jeden z nás nemůžeme rozumět.
Ty víš, jak těžce snáším tvoje nálady,
houpu se s tebou jak na rozbouřeném moři,
ležím v posteli, která dávno hoří,
a přesto mi únava nedovolí vstát.
Plameny šlehají do mé tváře,
olizují mlsně zbytek těla,
už jsem zapomněla, co všechno jsem ti říct chtěla.
Shořím v ní celá,
shoří všecko, cos měl rád.
Publikoval(a):
Modrozelenýma očima, 28.10.2018