Anotace: S věnováním pro Tebe, věřím že si to přečteš...

Myšlenky bloudí ve spadaném listí
držím Tě křídly nad propastí
snad udržím Tě a ty mi v dáli nezmizíš...
V pohledu z okna trčí mříž

nikdy už spolu neuvidíme slunce zapadat
v hlubinách noci nemůžu spát

jsi má bolest
krvácíš z otevřených ran
srdce máš zlomené

na konci našich cest
ruce ti do svých dám
Tvá záře chladne v kusu kamene...

V slzavém údolí našich dní
věřit chci že se rozední
až padne rosa na koleje
vytáhnu tvé srdce ze závěje...

Kéž mi jednou odpuštíš
v mém srdci máš pevné místo
ráda bych sejmula ten těžký kříž
chci věřit že mi jednou odpustíš...

Publikoval(a): Klarineb, 9.11.2018